Paměť národa pro mobilní telefony
Ve středu 2. května spouští Vodafone a sdružení Post Bellum aplikaci pro chytré mobilní telefony "Pamět národa", která zpřístupní uživatelům události a příběhy z naší nedávné minulosti. A to přímo na místech, kde se odehrály.
Pilotní verze aplikace obsahuje zatím 15 příběhů. Jejich počet ale bude narůstat. Do konce roku jich bude minimálně 300. Vznik pilotní verze aplikace podpořila Nadace Vodafone částkou 300 000 Kč, na její další vývoj přidala 713 000 Kč. Při zkušebním provozu stahování se Pamět národa týden držela v AppStore v TOP 25 nejstahovanějších českých aplikací zdarma, když si ji do svého mobilu iPhone stáhlo 2250 uživatelů.
Na mnoha místech v našem okolí se odehrály neuvěřitelné příběhy z naší nedávné historie. Pamětníků, kteří by je mohli vyprávět, ale bohužel ubývá. Spolupracovníci sdružení Post Bellum shromažďují jejich vzpomínky už přes 10 let a ukládají je na internetový portál Pamět národa. Lidé z Post Bellum ale vymýšlejí nové, moderní způsoby, jak tyto příběhy vyprávět dál. Světlo světa tak spatřila Pamět národa coby aplikace pro mobilní telefony.
Už jste někdy potkali někde na vesnické návsi starého dědečka, který vám začal vyprávět, co se v jeho obci kdysi odehrálo? Jaké to bylo, když koncem války vesnicí procházela ustupující německá armáda, jak místní kluci zmlátili v padesátých letech estébáka, jak komunisti začali zabavovat statkářům jejich hospodářství a co se stalo, když přijely ruské tanky v roce 1968? Možná jste se začali dívat díky těmto historkám z minulosti na danou vesnici úplně jinýma očima...
Na mnoha místech ve vašem okolí se staly zajímavé příběhy. A takových "dědečků a babiček", kteří je zažili existují tisíce. Díky aplikaci "Pamět národa" k vám začnou tato místa promlouvat. A to doslova. Vyprávějí je totiž lidé, kteří je zažili na vlastní kůži. Navíc si můžete celý příběh přečíst v textové podobě, prohlédnout historické i současné fotografie nebo si třeba naplánovat po "místech paměti" nedělní výlet. Klidně se zase zastavte na návsi a nechte si od někoho místního vyprávět. Když ale nikoho nepotkáte, můžete se spolehnout, že s aplikací Paměť národa ve vašem mobilu, budete mít takových příběhů na dosah ruky desítky. A ještě se zábavnou formou seznámíte s českými dějinami 20. století.
Aplikace „Paměť národa" pracuje přitom na základě nejmodernějších technologií. Určí polohu uživatele telefonu a ukáže mu v elektronické mapě body s příběhy, neboli „místa paměti" v jeho okolí. „Přemýšleli jsme, jak naše zaznamenaná svědectví provázané s geografickými místy, a těch jsou tisíce, dostat co nejpopulárnější formou k veřejnosti - turistům, rodinám, které si plánují výlety, pedagogům, studentům i zájemcům o historii. Vyvinuli jsme proto aplikaci pro chytré mobilní telefony, která bude mít svou podobu také jako webová stránka," shrnuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Na začátku května se spouští zkušební verze aplikace, která je bezplatně ke stažení pro uživatele iPhonu v AppStore a pro majitele mobilních telefonů s operačním systémem android pak v Google Play (Android Market). Odkazy na stažení najdete také na internetových stránkách aplikace.pametnaroda.cz, kde se mohou s uveřejněnými místy a jejich příběhy seznámit také ti, kdo "chytrý telefon" nevlastní.
Pilotní verze aplikace má ověřit její fungování, přátelskost uživatelského rozhraní a srozumitelnost navigace. V současnosti je v aplikaci nahráno 15 "míst paměti", jejich množství bude postupně rozšiřováno. „Zapojujeme další partnery a věříme, že během dvou let bude těchto bodů tisíce. Máme rok na to, abychom z této pilotní verze vytvořili, i s pomocí prvních uživatelů, populární aplikaci s rozšířenými funkcemi, kterou bude bežné mít zapnutou na výletě, stejně jako třeba v autobuse cestou do práce," uvádí vedoucí projektu Jan Polouček z Post Bellum.
Tvůrci Paměti národa oceněni v rámci Novinářské ceny 2011
Portál Paměti národa se pyšní Cenou Googlu za inovativní občanskou online žurnalistiku udílenou v rámci soutěže Novinářská cena 2011, kterou pořádá Nadace Open Society Fund ve spolupráci s českým Googlem. Udělena byla 24. dubna 2012 v pražském Rockcafe.
„Oceňujeme projekt Paměť národa za nápad, který je inspirací k využívání orální historie v Česku i za jeho hranicemi, za potenciálně velký společenský přínos a v neposlední řadě za výborné zpracování. I přes nebývalý rozsah témat a materiálu autoři dokázali udržet kvalitu obsahu a zpracování výstupů, které jsou unikátními primárními, tak sekundárními zdroji informací," odůvodnila své rozhodnutí porota ve složení Daniel Dočekal (blogger a internetový publicista), David Šmahel (docent vývojové psychologie, člen Katedry mediálních studií a žurnalistiky a Katedry informačních technologií MU Brno), Lukáš Gregor (pedagog Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati), Tomáš Czwitkovics, šéfredaktor medialne.sk, redaktor týdeníku Trend), Miro Šifra (blogger a specialista na komunikaci).
Cenu z rukou Daniela Dočekala převzali Mikuláš Kroupa (Post Bellum) a Michal Šmíd (USTR). Třetí odeněná Lenka Kopřivová (Český rozhlas) se předání nemohla zúčastnit kvůli pobytu na zahraniční stáži. Foto (c) Nikola Hronková.
Vedle portálu Paměť národa obdržel nominaci v kategorii audio-vizuální žurnalistiky „nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse" Mikuláš Kroupa coby autor rozhlasového dokumentu o Václavu Havlovi odvysílaném na stanici Rádio Česko v rámci cyklu Příběhy 20. století. „Pořad se vymanil ze stereotypního nahlížení na osobu Václava Havla, a to i přesto, že byl vysílán v době těsně po jeho úmrtí. Kladem je i posluchačsky atraktivní zpracování. Porota oceňuje dlouhodobou práci autorů dokumentárního cyklu Příběhy 20. století," stálo v nominačním vyjádření porotců. Ti vybírali celkem z 330 soutěžních příspěvků.
Fotoreportáž z udílení zveřejnil server Aktuálně.cz.
70. výročí Heydrichiády si připomeneme zážitkovou multimediální expozicí uprostřed Prahy
Na Karlově náměstí v Praze vyrostou v květnu letošního roku obří kulisy koncentračního tábora jako výstavní objekt připomínající 70 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Výstavu pořádá POST BELLUM, nezisková organizace, která jedenáct let zaznamenává vzpomínky pamětníků, a která vybudovala sbírku čítající skoro dva tisíce mnohahodinových záznamů, tisíce fotografií a vzpomínkových textů uložených na www.pametnaroda.cz.
Jak souvisí koncentrák a sedmdesát let staré události? Výstava představí 70 příběhů především těch, kteří se zapojili do československého protinacistického odboje, a mnozí z nich za své vlastenectví zaplatili obrovskou cenu. Zahynuli na popravišti nebo prožili mnoho měsíců v koncentračním táboře. Lidé z POST BELLUM vyzpovídali desítky lidí, kteří pomáhali například parašutistům z Anglie, ukrývali u sebe odbojáře nebo uprchlé Židy, podíleli se na zpravodajské práci pro čs. exilové ministerstvo národní obrany. Právě tito lidé bývají přehlíženi, když si republika připomíná výročí atentátu na Heydricha. Jména slavných Gabčíka a Kubiše zná každý, jména například rodin Moravcových, Fafkových, Khodlových, Zelenky-Hajského, manžele Kotrbovy, Šrámkovy a dalších znají jen odborníci. Přitom právě tito vlastenci prokázali obdivuhodnou statečnost a obětavost v boji za svobodu Československa. V říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen bylo v tichosti zavražděno 252 odbojářů a jejich rodin, jejich těla spálena a popel rozptýlen. Vyhlazené vesnice, tisíce popravených a umučených - taková byla krutá nacistická odplata za smrt jednoho z nejdůležitějších pohlavárů třetí říše.
.„Historická výročí slavíme každý rok a je jich docela hodně. Co se takový den děje? Když je volno, lidé jedou na chalupy, v médiích proběhne zpráva, u pomníků se pokloní představitelé státu a pamětníci. Pro ostatní taková výročí nic neznamenají. Máme obavu, že až nebudou mezi námi lidé, kteří si to pamatují, kteří někoho ztratili a stále pociťují bolest jen při vzpomínce, nejspíš se z takových událostí stanou opravdu jen bezduché kapitoly dějepisných knížek. Zdá se nám, že výročí pomalu ztrácejí zvlášť v naší generaci smysl a hlavně obsah. Přemýšleli jsme nad tím, jak vzpomínky pamětníků, které jsme zaznamenali, důstojně vyprávět právě v době tohoto kulatého výročí. Mohli jsme udělat výstavku fotografií někde na základní škole, ale to je málo. Skutečně důstojné, silné a naléhavé místo k přemýšlení, které symbolizuje onu zvrácenost totalitního režimu, je koncentrák. Vystavíme velkoformátové dobové fotografie, portréty a příběhy umučených i těch, kteří dosud o utrpení československých odbojářů mohou svědčit. Audio záznamy jejich vzpomínek budou znít v barácích tohoto lágru a budou se mísit s venkovním archivním vysíláním protektorátního propagandistického rozhlasu. V jednom místě vystavíme většinu fotografií popravených odbojářů, kde bude možné položit svíčku. Není totiž místo, kde se poklonit ostatkům popravených, protože nacisté jejich popel rozptýlili. Nejde nám o prvoplánové zobrazení nelidské hrůzy, ale o pietní vzpomínku ve veřejném prostoru,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel POST BELLUM.
Unikátní výstava Paměti národa na Karlově náměstí proběhne od 23. května do 19. června 2012. Provázet ji bude přímo na místě bohatý doprovodný program pro školy i širokou veřejnost – besedy s pamětníky, historiky, filozofy, filmové projekce, komentované prohlídky. Výstava vzniká především díky podpoře soukromých dárců, jejich jména naleznete na www.postbellum.cz.
Za podporu děkujeme:
Spolupořadatelé:
Český rozhlas, Ústav pro studium totalitních režimů, Městská část Praha 2, Magistrát hl. města Prahy
Programoví partneři:
Vojenský historický ústav, Vojenský ústřední archiv Praha, Archiv bezpečnostních složek, Das Bundesarchiv Koblenz
Finanční partneři a věcné plnění:
Jan Dobrovský, Petr Pudil, Nadace Crocodille, Pokorný, Wagner & partneři, Everesta, DSA a.s., ARA - TOVÁRNA NA NÁBYTEK a.s.
„Příběh nás zachrání,“ řekl filozof Daniel Kroupa na setkání Klubu přátel Paměti národa
V žižkovském hotelu U tří korunek se ve čtvrtek 22. března sešli členové Klubu přátel Paměti národa, tedy lidé, kteří pravidelnými drobnými příspěvky podporují Post Bellum a Paměť národa. Klub dnes čítá přesně 248 členů a každý měsíc přibude vždy 15 - 20 nových zájemců. Od založení klubu na konci roku 2010 činily jejich příspěvky celkovou sumu 342 648 Kč. Ve čtvrtek přišlo více než šedesát hostů z celé republiky. Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa všem poděkoval a představil, co velkého se chystá v roce 2012: výstava na Karlově náměstí k výročí atentátu na Heydricha, udílení Cen Paměti národa v Národním divadle a samozřejm také další natáčení vzpomínek pamětníků.
Pozvaný armádní generál Tomáš Sedláček s noblesou i humorem sobě vlastním rozesmál hosty prohlášením, že jsou mu „výslechy" lidí z Post Bellum podstatně příjemnější, nežli výslechy, které prodělal po svém zatčení v neblaze proslulém hradčanském Domečku. Podělil se o pocity, jaké to bylo stát se na stará kolena „komiksovým hrdinou" v kreslené knize Ještě jsme ve válce.
Na jeho vystoupení navázal filozof a vysokoškolský pedagog Daniel Kroupa. Na osudu Tomáše Sedláčka, který v dobách stalinistického teroru poznal, jak hluboko může člověk klesnout, aby se pak po pádu železné opony dočkal osobní i společenské satisfakce, ilustroval nezastupitelnou roli příběhu jako takového pro sebereflexi společnosti. „Příběh nás zachrání," řekl.
Velice děkujeme za sponzorské pohoštění majiteli hotelu a řediteli společnosti Crocodille, významnému sponzorovi Post Bellum a Paměti národa Petru Cichoňovi. „Vynikající byly hrozny namáčené do čokolády a vaše šampaňské, s radostí se budeme ládovat vašimi bagetami, protože si to opravdu zasloužíte," vzkazuje s úsměvem Tomáš Sedláček. Pokud byste chtěli podpořit natáčení vzpomínek pamětníků a stát se členy Klubu přátel Paměti národa, přihlášku, pravidla členství a veškeré další informace najdete zde.
Cesta putovní komiksové výstavy Ještě jsme ve válce začala v parlamentu
V atriu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla v pondělí 12. března zahájena netradiční výstava plná obrázků. Komiksy vycházejí ze vzpomínek pamětníků, které zaznamenali dokumentaristé ze sdružení Post Bellum a výtvarně je zpracovalo třináct předních českých a slovenských komiksových tvůrců.
Komiksy pojednávají o lidech, kteří se postavili totalitním režimům 20. století při obraně lidské svobody a důstojnosti. Není proto náhoda, že putovní výstava byla zahájena právě v Parlamentu ČR, kde je určena především poslancům (bez možnosti vstupu veřejnosti). Již od května ale bude možné výstavu navštívit na dalších místech, nejprve ve Středočeksém muzeu v Roztokách u Prahy, dále pak Pardubicích, Brně a Ostravě. Na podzim pak výstavu představíme v rámci KomiksFestu 2012.
Záštitu nad výstavou převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a poslankyně Gabriela Pecková.
To nejlepší z Příběhů 20. století na CD
Sdružení POST BELLUM vydalo CD s tím nejlepším z úspěšného cyklu rozhlasových dokumentů Příběhy 20. století. Na CD najdete osm dokumentů „o lidech, kteří se nevzdali", o lidech, na které se zapomnělo nebo se mělo zapomenout. Autoři dokumentů jsou publicisté Adam Drda a Mikuláš Kroupa. Mezi dokumenty jsou také příběhy čtyř osobností, které byly 17. listopadu 2011 oceněny Cenou Paměti národa.
CD Příběhy 20. století je k dostání v trafikách a na benzinových pumpách od pondělí 21. listopadu za 49 Kč.
Pokud byste chtěli zakoupit CD ve větším množství, nabízíme speciální cenu 30 Kč při nákupu 10 a více kusů (nebo 25 Kč při nákupu 500 a více kusů). Objednávky a bližší informace na info@postbellum.cz.. Výtěžek z prodeje je určen na další natáčení rozhovorů s pamětníky.
Na audio CD „Příběhy 20. století: Strhující osudy lidí, kteří se nevzdali“ najdete tyto rozhovory:
Člověk, který spadl do vody aneb jak děti zachránili svého otce – ministra Ladislava Karla Feierabenda.
Krycí jméno Margita - příběh židovské odbojářky Štefánie Lorándové, která za války v Maďarsku zařídila falešnou identitu pro desítky ohrožených lidí.
Gestapácké razítko - příběh Pavla Macháčka a jeho židovského přítele, básníka Františka Listopada. Jeden z nich ukradl policejní razítko a ten druhý za to trpěl na gestapu a v koncentračním táboře.
Lidice - příběh vesnice, kterou v červnu 1942 vyhladili nacisté, zná v Čechách každý. To ale ještě neznamená, že jsou ve všeobecném povědomí i osudy těch, kdo likvidační akci přežili, především lidických dětí.
Ze sovětského lágru k RAF - příběh Imricha Gablecha, který ukradl letadlo a chtěl bojovat s Poláky proti nacistům. Kdo by čekal, že ho zatknou a uvězní Rusové?
S komunismem jsem nikdy nekoketovala - příběh řeholnice Anny Magdaleny Schwarzové, kterou uvěznili nacisté v Terezíně, protože byla Židovka – a komunisté v Pardubicích, protože byla katolička.
S volně plujícími oblaky - milostný příběh skauta a politického vězně Luboše Jednorožce a Olinky Vosátkové. Jak a proč lidé z Post Bellum kopali poklad.
Dejte toho spratka pryč! - Příběh Milušky Havlůjové rozené Pomplové, kterou Státní bezpečnost odtrhla od syna a nutila ji, aby se stala konfidentkou.
Ceny Paměti národa získaly čtyři statečné osobnosti
Ve čtvrtek 17. listopadu 2011 se konalo druhé udílení Cen Paměti národa. Během slavnostního večera převzaly ocenění čtyři osobnosti, které „ve svém životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova“. Laureáti letošního roku jsou válečný veterán Imrich Gablech, řeholnice Anna Magdalena Schwarzová a bývalí političtí vězni Miluška Havlůjová a Luboš Jednorožec. Večer moderoval Marek Eben, kreativně jej vedl Jan Svěrák, režíroval Michael Čech a scénu navrhl Šimon Caban.
Portréty oceněných přináší čtyři krátké filmy vytvořené unikátní technikou animovaného komiksu. Pod vedením Jana Svěráka vytvořili mladí výtvarníci a animátoři autorská díla, která po svém reflektují tematiku druhého a třetího odboje. Jednotlivé portérty oceněných jsou nyní dostupné na YouTube:
Imrich Gablech
Miluška Havlůjová
Luboš Jednorožec
Anna Magdalena Schwarzová
Pokud chcete podpořit POST BELLUM a Paměť národa, stačí poslat DMS ve tvaru: DMS PAMET na číslo 87777. Cena jedné DMS je 30,-Kč, přičemž Post Bellum obdrží z každé odeslané zprávy 27,-Kč.
Lze také zaslat roční DMS ve tvaru DMS ROK PAMET na číslo 87777. Cena roční DMS je 12 x 30,-Kč.