Úvod

1. 10. – 31. 10. 2026 | Stadion Strahov (Jižní tribuna, Vaníčková ulice), vždy od 13:00 do 20:00

Byly časy, kdy lidé přicházeli do naší země za lepším životem a svobodou. Byly ale i takové, kdy z ní naopak odcházeli, protože v ní nemohli svobodně žít. Tak tomu bylo například v období normalizace.

Od potlačení pražského jara v srpnu 1968 do sametové revoluce v listopadu 1989 emigrovalo z Československa přibližně 300 000 lidí. Zvláštní skupinu mezi nimi tvořili signatáři Charty 77. Zatímco většině lidí režim v odchodu bránil, disidenty se naopak snažil ze země vytlačit. 

Chartisté chtěli zůstat a režimu vzdorovali. Často ale nakonec neměli jinou možnost než odejít. Po pádu komunistického režimu se mnozí vrátili, jiní už cestu zpět nenašli. 

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

19. 10. – 9. 11. | Kutná Hora, ulice Na Náměti – park u knihovny

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

29. 10. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Příběhy lidí, kteří byli kvůli své orientaci na okraji společnosti, těch, kteří v důsledku režimu přišli o svou lásku, ale i těch, kteří zkrátka nemohli dělat práci, kterou chtěli. Autorka Paměti národa, spisovatelka, novinářka a překladatelka Barbora Šťastná se ve svých knihách věnuje vzpomínkám pamětníků, které představuje formou poutavých příběhů. Jak z vyprávění pamětníka vytvořit text, od kterého se čtenář nemůže odtrhnout? A nepíše ty nejlepší příběhy vlastně sám život?

Přijďte se dozvědět více od samotné autorky knih jako Prstýnek z drátů nebo Exoti! Večerem vás provede moderátorka Alena Harciníková z Českého rozhlasu.

⏱️ 29. října 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

29. 10. v 18:00, Institut Paměti národa Brno

Podrobnosti zde.

2. 11. od 18:30, Machoňova pasáž, Institut Paměti národa Pardubice,
Vstupné: zdarma

Výstavu organizuje Kalyna – Komunitní uprchlické centrum, z.s., ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice.

3. 11. 2026 – 31. 3. 2027 | Dock park, Boudníkova 7, Praha 8 – Palmovka

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval tvrdou perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli sledováni, vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi. 

Výstava Charta 77 připomíná lidi, kteří se v době normalizace rozhodli vystoupit z řady a postavit se za svá práva a svobodu. Přibližuje jejich odvahu, osudy i cenu, kterou za své rozhodnutí zaplatili.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

3. – 5. 11. Institut Paměti národa Brno

Týden Akademie věd ČR je vědecký festival, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.

Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech. Více zde.

5. 11. v 19:00, Stanice 6, Praha

Co dnes znamená být válečným veteránem? Proč si připomínáme Den válečných veteránů a jaký význam má jejich odkaz pro společnost, která už válečnou zkušenost nezažila? V besedě se budeme věnovat příběhům českých vojáků, paměti válečných konfliktů i tomu, proč má smysl jejich zkušenosti předávat dalším generacím.

O tom, co nám mohou váleční veteráni říct o válce, odvaze, službě i naší vlastní společnosti, budeme hovořit s dokumentaristou Paměti národa Františkem Štamberou, armádní psycholožkou a ředitelkou Agentury pro podporu válečných veteránů Markétou Kaštánkovou a veteránem Oldřichem Bružou. Moderuje Šárka Fenyková z Českého rozhlasu.

Kdy: 5. listopadu 2026 od 19:00
Kde: Stanice 6 (bývalá železniční stanice Praha – Bubeneč), Goetheho 61/4, Praha

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

5.11. v 18:00 Institut Paměti národa Brno

Víte, kdo otevřel první operu na Novém Zélandu? Přednáška historika Martina Nekoly přinese neuvěřitelné příběhy našich krajanů při jejich celosvětových toulkách. Více zde.

5.11. v 17:00 Nový Jičín proběhne vernisáž

 Za svobodu Ukrajiny bojují a umírají i Češi. Jejich příběhy nesmějí upadnout v zapomnění.

Venkovní panelová výstava Svoboda za nejvyšší cenu připomíná české vojáky a dobrovolníky, kteří položili své životy při obraně Ukrajiny před ruskou agresí.

Není nic cennějšího než lidský život. A není vyšší oběti než položit ho za druhé.

Nový Jičín, Masarykovo náměstí
30. října – 20. listopadu 2026
Volně přístupná výstava

Výstava není jen připomínkou padlých. Ukazuje také, jak důležitá je konkrétní pomoc Ukrajině. Iniciativa Vlny solidarity a Paměť národa od začátku války dopravily do napadené země pomoc v hodnotě stovek milionů korun. Díky příspěvkům českých občanů tato pomoc zachraňuje lidské životy.

Svoboda není samozřejmost. Přijďte si připomenout ty, kteří za ni položili život.

Výstavu společně pořádají Iniciativa Vlny solidarity a Paměť národa.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

6. 11. v 16:30 Olomouc

Za zdmi bývalého kláštera na Klášterním Hradisku se ukrývá fascinující příběh Olomouce, v němž se střídají barokní nádhera, vojenská historie i dramatické osudy 20. století. Poznáme proměny někdejšího sídla premonstrátů ve vojenskou nemocnici a kasárna, připomeneme si sovětskou okupaci Olomouce i odvážný útěk válečného hrdiny Josefa Buršíka, který se po komunistickém převratu rozhodl uprchnout za hranice.

Naše putování zakončíme na vojenském hřbitově v Černovíře. Mezi tisíci hroby vojáků různých národností a vyznání budeme objevovat příběhy lidí, jejichž osudy se protnuly s velkými dějinami. Přijďte poznat místa, která mají co vyprávět!

Sraz: Gorazdovo náměstí – u pravoslavného kostela
Vstupné: 200 Kč (děti do 15 let zdarma), počet míst omezen

Odkaz na koupi vstupenek: Goout

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

7.11. v 17:00, Institut Paměti národa Brno

Brno v časech nacistické okupace zažívalo jedno z nejtemnějších a zároveň nejdůležitějších období své historie. Právě v těchto těžkých časech projevovalo české obyvatelstvo mimořádnou občanskou statečnost i selhání, město přišlo o řadu významných staveb a zaniklo několik století trvající soužití zdejších Čechů, Němců a Židů.

Po stopách tehdejších významných událostí i každodennosti se vypraví naše cesty ulicemi města. Navštívíme místa, kde se rozhodovalo o osudu brněnských Židů, budovy, kde sídlily nacistické a protektorátní instituce a připomenou i zapomenuté osudy mnohých hrdinů a obětí. 

Více zde.

7.11. v 19:00 Rožnov pod Radhoštem

Je Ukrajina země bojující za svobodu nebo nefunkční stát prolezlý korupcí?

Parazitují ukrajinští uprchlíci na české ekonomice? Anebo je nával pracující síly z Ukrajiny naopak české ekonomice přínosem?

A kdo byli čeští dobrovolníci, kteří obětovali život na Ukrajině?

Máte otázky ohledně táhnoucí se války na Ukrajině? Nebo o tom jaká je role ukrajinských uprchlíků v ČR?

Přijďte na debatu o Ukrajině do klubu Vrátnice 7. 11. od 19.00.

Součástí kombinovaného večera bude i projekce filmu Hej Češi! z humanitární mise Paměti národa – nominovaného na Českého lva a vítěze Adriatic film festivalu 2026.

Účast přijali Martin Ocknecht, vedoucí projektu Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, Jiří Linka z Iniciativy Vlny solidarity z.s. a Marta Ocknecht z Integračního centra Praha. Večerem provází Tereza Soušková, bývalá ředitelka Českého centra Kyjev.

Krátký dokumentární film Hej Češi! zachycuje pocity strachu i absurdního humoru během humanitární mise v Ukrajině, a to očima člověka, který se s válkou setkává poprvé. Skrze osobní pohled odhaluje nejen tíhu krizové situace, ale i nečekané momenty lidskosti.

Režie: David Van, 24 min., Česká Republika, 2025. Vstupné dobrovolné. Odkaz zde.

6. 11. – 8. 11. Olomouc

Dny vojenské historie se vracejí do Olomouce!

Proč právě Olomouc a její okolí?
Olomouc patří mezi nejvýznamnější historická vojenská centra u nás. Rozsáhlý pevnostní systém, kasárna, bunkry i další vojenské objekty dodnes připomínají dobu, kdy město hrálo klíčovou roli v obraně regionu. Každé z těchto míst v sobě ukrývá jedinečný příběh a kus historie.

Co vás čeká?
Dny vojenské historie vás zavedou na zajímavá a často běžně nepřístupná místa spojená s vojenskou minulostí. Nahlédnete do tajů historických staveb, projdete si autentické lokality a dozvíte se mnoho zajímavostí o událostech, které formovaly podobu města i jeho okolí. Přijďte si historii nejen poslechnout, ale skutečně ji zažít.

Finální podoba programu je ještě v přípravě, nicméně podrobnosti zveřejňujeme zde.

8.11. v 10:00 Olomouc

Vydejte se s námi po stopách vojenské historie Neředína! 

Objevíme místa připomínající římské legie, oběti světových válek, sestřelené americké letce i československé piloty. Projdeme se kolem vojenských pohřebišť a památníků, nahlédneme do historie pevnosti Fort XV a nevynecháme ani letiště v Neředíně, které sehrálo významnou roli v několika etapách našich dějin – od prvních letů až po pobyt sovětských vojsk.

Sraz: autobusová zastávka Neředín, Krematorium

Vstupné: 200Kč (děti do 15 let zdarma), počet míst omezen!

Odkaz na koupi vstupenek: Goout

Procházka bude trvat cca 2 hodiny.

8. 11. v 10:00, kostel Panny Marie Sněžné, Svatý Kámen

Útěky přes hranice, pašerácké aféry i příběhy železné opony. Co všechno se odehrálo v okolí Svatého Kamene?

Vydejte se s námi na další komentovanou vycházku s historikem Janem Ciglbauerem, tentokrát do pohraničí nedaleko Dolního Dvořiště.

Na přibližně šestikilometrovém okruhu se vydáme po stopách místního faráře Stanislava Míky, který v roce 1948 převáděl přes hranici řeckokatolické duchovní prchající z Ukrajiny. Projdeme si celou trasu, kterou tehdy využil.

Připomeneme si také dramatické události září 1938, místní pašerácké aféry a osudy lidí, jejichž životy ovlivnila železná opona.

Neděle 8. listopadu 2026 od 10:00
Sraz: u kostela Panny Marie Sněžné, Svatý Kámen
Délka trasy: přibližně 6 km
Vstupné: 300 Kč

Praktické informace: Trasa je středně náročná, vede převážně po zpevněných cestách. Doporučujeme pevnou turistickou obuv.

Místo srazu: https://mapy.com/s/lunatehofu

Účast je nutné rezervovat zakoupením vstupenky. Odkaz zde.

9. 11. – 30. 11. 2026 | Slaný, Masarykovo náměstí

Charta 77 se zrodila z hlubin normalizační šedi. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 jako by se zastavil čas. Společnost upadla do útlumu a režim postupně umlčoval všechny, kteří se mu odmítali podřídit.

Pak se ale skupina lidí rozhodla připomenout, že občané mají svou důstojnost a svá práva. Své požadavky formulovali v dokumentu nazvaném Charta 77. K jeho podpisu se postupně přidávali další lidé. Režim na jejich aktivitu reagoval perzekucí. Chartisté přicházeli o práci, byli vyslýcháni, vězněni a někteří byli nuceni opustit zemi.

Přesto jejich hlas nezmizel. Charta 77 se stala jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, který o dvanáct let později padl. 

Výstava připomíná osudy chartistů spjatých se Středočeským krajem a ukazuje, jak se dějiny odehrávaly v životech konkrétních lidí.

Tipy na další akce najdete také na webu charta77.com

9.11. v 18:00, Institut Paměti národa Brno

Jak vypadal život pod drobnohledem Státní bezpečnosti a co všechno museli obětovat ti, kteří se rozhodli nežít ve lži?

Nová výstava zachycuje mluvčí a osobnosti Charty 77 na autentických fotografiích ze sledovacích akcí StB. Více zde.

10. 11. 2026 v 19:00, Bazilika sv. Petra a Pavla, Vyšehrad, Praha

Více podrobností již brzy.

10.11. v 19:00, Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha

V předvečer Dne válečných veteránů zve Paměť národa na Koncert pro hrdiny, kterým uctíme památku válečných veteránů a všech, kteří čelili nacistickému či komunistickému režimu a bojovali za svobodu.

Pavel Bořkovec Quartet uvede skladbu Pavla Haase, skladatele zavražděného v Osvětimi, a meditaci Coventry Viléma Tauského. Tu Tauský napsal jako voják československé armády v Anglii po německém náletu na britské město Coventry. Následně zpěvačka Olha Poltorak představí výběr ukrajinských písní jako hlas země, která i dnes bojuje za svou svobodu.

Hudba Hradní stráže zahraje skladby ostravského skladatele Edvarda Schiffauera věnované generálu Heliodoru Píkovi a doktorce Miladě Horákové, popraveným komunistickým režimem. Poctu Miladě Horákové složil Schiffauer speciálně pro tento koncert. Sám byl za normalizace vězněn v plzeňských Borech, kde byl v roce 1949 popraven generál Píka.

Koncert připomene příběhy odvahy a boje za svobodu, jejichž odkaz zůstává aktuální i dnes. Uskuteční se 10. listopadu 2026 od 19 hodin v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Pietní akt před koncertem

Před začátkem koncertu uctíme památku plk. in memoriam MUC. Ivana Španiela, který padl 30. listopadu 1944 v bojích na západní frontě, a JUDr. Milady Horákové. Sraz je v 18:20 před bazilikou sv. Petra a Pavla. Odtud společně přejdeme na Vyšehradský hřbitov k hrobu Ivana Španiela a k symbolickému hrobu Milady Horákové. Pietní akt potrvá zhruba 20 minut, poté se přesuneme do baziliky na koncert. Účast je otevřená všem návštěvníkům koncertu.

Výtěžek koncertu podpoří veřejnou sbírku ke Dni válečných veteránů, z níž Paměť národa pomáhá válečným veteránům prostřednictvím Centra pomoci a zaznamenává jejich příběhy. Celá cena vstupného bude věnována do veřejné sbírky ke Dni válečných veteránů.

Vstupenky zde.

10.11. v 16:00, Cheb

Přátelé, zveme vás na vernisáž nové unikátní exteriérové výstavy, která vznikla na základě vzpomínek a svědectví pamětníků z Chebska a Plzeňska. Více zde.

1. 11. – 30. 11. 2026 probíhá sbírka

11.11. si připomínáme Den válečných veteránů, pietní akce se konají na moha místech po celé ČR, najdete zde

Bojovali za naši svobodu a dnes patří mezi ty nejzranitelnější z nás. Přispějte 11. listopadu u příležitosti Dne válečných veteránů na přímou pomoc pro válečné veterány a další bojovníky za svobodu, podpoříte také, aby se nezapomnělo na jejich příběhy. Připněte si květ vlčího máku jako symbol úcty k nim. Je na nás, jak žijí naši hrdinové.

Podrobnosti a možnost podpory zde.

12. 11. v 19:00, Kavárna Langhans, Praha 1

Milena Jesenská, Růžena Vacková, Inka Bernášková, Marie Kudeříková a Dagmar Šimková. Odpor proti nacistům a komunistům se většině z nich stal osudným. Proč nacisté zatkli Milenu Jesenskou? Čím přispěly odboji Inka Bernášková a Marie Kudeříková? Jak Růžena Vacková unikla trestu smrti? A proč komunisté zavřeli i matku Dagmar Šimkové? Jejich osudy představí učitelka dějepisu a influencerka Jana Kudrnová, která na Instagramu vystupuje pod jménem Bláznivá dějepisářka.

⏱️ 12. listopadu 2026 od 19:00

📌 Kavárna Langhans, Vodičkova 707/37, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

17.11. ve 20:00 Národní divadlo, Praha

Ceny Paměti národa jsou každoročním poděkováním těm, kteří se postavili totalitním režimům, prokázali odvahu a bez ohledu na osobní riziko stáli za svobodou a spravedlností. Více zde.

Od roku 2010 oceňuje Paměť národa výjimečné osobnosti z České republiky, Slovenska a v posledních letech i z Ukrajiny – jejich příběhy jsou inspirací pro naši současnost i budoucnost.

Každý rok 17. listopadu se setkáváme, abychom vzdali hold těmto hrdinům a předali jejich odkaz dál.

 Přímý přenos můžete sledovat na ČT2, STVR Dvojka, ČRo Plus a Suspilne Kultura.

19. 11. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Před lety bojovali za svobodu a demokracii, teď ulicemi pochodují na podporu veřejnoprávních médií, za ochranu klimatu či proti některým členům vlády. Mají studentské protesty stále sílu ovlivnit společnost? Jak se protesty změnily v průběhu posledních třiceti let? A je tahle země vůbec pro mladé?

Mluvit spolu budou dvě generace: někdejší studentští vůdci z roku 1989 Martin Klíma a Věra Krincvajová si popovídají se zástupci současných studentských iniciativ. Dnešní studenty zastoupí Barbora Kůtová z iniciativy Stojíme za kulturou a Jáchym Sobotka z hnutí Univerzity za klima. Debatu povede Alena Harciníková z Českého rozhlasu.

Kdy: čtvrtek, 19. listopadu 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.

24. 11. 2026 v 17:00 Městská knihovna Sedlčany

Stopy války a odboje: Příběhy pamětníků ze Sedlčanska

Co se odehrávalo za druhé světové války v nacistickém výcvikovém prostoru Čechy? Jaká tajemství dodnes ukrývají zdejší lesy? A co vyprávějí pamětníci o protikomunistickém odboji?

Zveme vás na besedu Davida Horáka z Paměti národa, která přiblíží méně známé příběhy ze Sedlčanska a okolí prostřednictvím autentických svědectví pamětníků.

Záhadná střelba v lese – Svědectví o skupině vojáků, z nichž se podle vzpomínek vrátila jen část. Co odhalilo pátrání Paměti národa a archeologů?

Zapomenutý hrob německého četníka – Vzpomínka na místo v lese u Rudoltic a četníka, který měl za okupace varovat místní obyvatele před udáními.

Agent Luboš a protikomunistický odboj – Dramatické svědectví Václava Málka o Františku Slepičkovi, který měl vazby na odbojovou skupinu Černý lev 777.

Přijďte si poslechnout příběhy, které se dochovaly díky pamětníkům, a zjistit, jak Paměť národa pátrá po dosud neobjasněných událostech naší historie.

Úterý 24. listopadu 2026 od 17:00

Městská knihovna Sedlčany

Besedou provází David Horák, Paměť národa.

Těšíme se na setkání! Více zde.

26. 11. v 19:00, Čítárna Kampusu Hybernská, Praha 1

Samizdat. Způsob, jakým si lidé v minulém režimu nacházeli cestu k necenzurovaným tiskovinám a zakázaným autorům, je už dnes minulostí. Jak fungovala výroba a šíření protirežimních textů? Co vše jejich autorům hrozilo? A co přísná cenzura třeba občas prominula?

Na vydávání protistátních tiskovin a knih zavzpomínají pamětníci Aleš Lederer, který v 80. letech vydával samizdaty Zebra a Revue Prostor, zakladatel Libri prohibiti Jiří Gruntorád a disidentka, která v utajení přepsala desítky zakázaných knih Tatjana Dohnalová. Moderuje Barbora Sochorová.

Kdy: čtvrtek, 26. listopadu 2026 od 19:00
Kde: C.0 Čítárna, Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, Praha 1

Vstup na akci je zdarma. Kapacita je ale omezená, rezervujte si proto místa předem prostřednictvím formuláře.

Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 6.