Co se děje
Program
Svatojakubská pouť | projekce filmu Život na dohled hranice
25. 7. Wohlmannův statek, Václavice
Více o akci zde.
Hradecké vlny | komentovaná procházka | Hradec Králové
Letní divadelní dílny | příměstský tábor Praha 2
27. – 31. 7. 2026, pro účastníky ve věku 11–15 let
Veškeré informace zde.
Pramen | promítání, Stadion Strahov
30. 7., projekce od 21:15, Stadion Strahov
Elegantní lékařka Ingrid (Aňa Geislerová) pracuje v polovině 80. let v zapadlé okresní nemocnici. Sevřená vyčerpaným manželstvím a stagnující kariérou věnuje většinu času svým pacientkám. Přivádí na svět děti a ukončuje nechtěná těhotenství. Romským ženám provádí také sterilizace, aniž by plně rozuměly jejich důsledkům. Nové přátelství s mladou a bezprostřední sanitářkou Agátou přiměje Ingrid vidět věci v jiném světle. Začne zpochybňovat pravidla, která dosud netečně dodržovala? Působivé drama Ivana Ostrochovského otevírá nevyřešenou kapitolu československých dějin, kdy o možnosti mít děti rozhodoval stát.
Kde: Jižní tribuna Strahovského stadionu, Vaníčkova 100/6, Praha
Cena lístku: 100 Kč
Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy.
Letní divadelní dílny | příměstský tábor Praha 2
– 7. 8. 2026, pro účastníky ve věku 15–19 let
Veškeré informace zde.
Riefenstahl | promítání + debata, Stadion Strahov
6. 8., debata od 20:00, projekce od 21:00, Stadion Strahov
Jako režisérka vytvořila ikonografické obrazy. Po druhé světové válce se vždy snažila popírat svou ideologickou blízkost k nacistickému režimu a striktně odmítala jakoukoli souvislost mezi svým uměním oslavujícím krásu, zdraví a sílu a terorem režimu. Leni Riefenstahl povolila pouze jednu verzi své biografie, a to svou vlastní. Pozůstalost jedné z nejkontroverznějších žen 20. století – soukromé filmy a fotografie, nahrané telefonní hovory s jejími společníky a osobní dopisy – však vypráví něco jiného. Jak se mohla vypracovat na pozici přední filmařky Říše, zatímco vytrvale popírala jakékoli úzké vazby na Hitlera a Goebbelse?
Dokument Andrese Veiela ve spolupráci s televizní novinářkou Sandrou Maischberger s lakonickým názvem Riefenstahl odhaluje fragmenty života, který si tato filmařka léta budovala, a zasazuje jej do širšího historického kontextu.
Před promítáním vás vřele zveme i na tematickou debatu. Více již brzy v události na Facebooku.
Kde: Jižní tribuna Strahovského stadionu, Vaníčkova 100/6, Praha
Cena lístku: 100 Kč
Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy, ve spolupráci s Film Europe.
Komentovaná prohlídka Stadionu Strahov a jeho historie
13.8. v 18:30, sraz na autobusové zastávce Stadion Strahov, pod Jižní tribunou stadionu
Strahovský stadion je kulturní památkou uprostřed města, a přitom tak trochu opuštěné místo, které se snaží najít novou identitu. A jelikož už Václav Havel říkal, že „není identity bez paměti“, budou probíhat procházky, které seznámí účastníky s pamětí Strahova. Procházka návštěvníky seznámí se zásadními historickými momenty největšího stadionu na světě, kde se odehrávaly všesokolské slety, spartakiády, studentské bouře i násilné zločiny během internace Němců.
Sraz na komentované procházky je přímo před tribunou, zastávka Stadion Strahov, u vysokého sloupu na prostranství.
Procházka trvá 60–90 min.
Vstupné: 75 Kč
Více informací a vstupenky na goout.cz.
Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy.
Nouzový signál | promítání, Stadion Strahov
13. 8. od 21:00, Velký Strahovský stadion, Praha
Rusko odolává západním ekonomickým sankcím i díky součinnosti středoasijských zemí jako Kyrgyzstán. Vzhledem ke kyrgyzské strategické poloze musí veškeré zboží z Číny směřující do střední Asie a Ruska přejet přes jeho hranice a slouží také jako překladiště zboží ze zemí, s nimiž Putin oficiálně obchodovat nesmí. Hlubší souvislosti těchto obchodů pomáhal rozkrýt investigativní novinář Ali Toktakunov, mnoho let působící v kyrgyzské sekci Rádia Svobodná Evropa.
Šlo o jednu z řady kauz, které z Toktakunova v očích zkorumpovaných vládnoucích nomenklatur učinily nepohodlnou osobu. Milion dolarů za mlčení odmítl. V ohrožení se ocitla i jeho manželka Samara Sagynbaeva, která je zároveň režisérkou filmu. Kvůli výhružkám prchají z rodné země a žijí pod ochranou v České republice. Deníkově natočený dokument předkládá portrét odvážného žurnalisty i varovnou zprávu o křehkosti demokracie a systému spravedlnosti v zemi, kde svoboda slova rozhodně není samozřejmostí. Více již brzy v události na Facebooku.
Kde: Jižní tribuna Strahovského stadionu, Vaníčkova 100/6, Praha
Cena lístku: 100 Kč
Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy.
Uranové legendy | projekce filmu a debata s tvůrci
21.8. 2026 v 17:30, Severočeské muzeum v Liberci
Severní Čechy se po druhé světové válce stávají krajinou radikální proměny. Z kdysi idylické periferie mezi Stráží pod Ralskem
a Hamrem vyrůstá centrum těžkého průmyslu, experimentů a vojenského utajení. Objev jednoho z největších ložisek uranu
v Československu v 60. letech spouští novou uranovou horečku a rodí se severočeský Klondike. Do regionu přicházejí tisíce lidí hledajících peníze, práci a novou identitu. Horník se stává hrdinou, uran symbolem „míru“, zatímco veškerá těžba míří do Sovětského svazu. Více zde.
Vznikají nová sídliště, šachty i chemické provozy a místní společnost se dělí na starousedlíky a privilegovanou uranovou elitu. Pod povrchem se však platí vysoká cena – riziko ozáření, extrémní pracovní podmínky a rozsáhlé ekologické škody. Chemická těžba mění krajinu na desítky let dopředu. S koncem studené války přichází náhlý útlum a opuštěné doly nahrazují dřívější sliby prosperity. Lidé, kteří zde nechali zdraví i sny, zůstávají s otázkami bez odpovědí.
Film Uranové legendy vypráví tuto historii skrze osobní příběhy pamětníků i odborníků. Nesoudí, ale odkrývá minulost, jejíž důsledky jsou cítit dodnes. V době znovu oživovaných jaderných hrozeb získává příběh českého uranu mrazivou aktuálnost.
V kinech měl film premiéru 24. února 2026.
Liberecké projekce se zúčastní tvůrci Jan Dufek a Jiří Charvát.
Za finanční podporu projektu děkujeme statutárnímu městu Liberec, Libereckému kraji a za poskytnuté prostory MUZA / Severočeskému muzeu v Liberci.
Komentovaná prohlídka Stadionu Strahov a jeho historie
27.8. v 18:30, sraz na autobusové zastávce Stadion Strahov, pod Jižní tribunou stadionu
Strahovský stadion je kulturní památkou uprostřed města, a přitom tak trochu opuštěné místo, které se snaží najít novou identitu. A jelikož už Václav Havel říkal, že „není identity bez paměti“, budou probíhat procházky, které seznámí účastníky s pamětí Strahova. Procházka návštěvníky seznámí se zásadními historickými momenty největšího stadionu na světě, kde se odehrávaly všesokolské slety, spartakiády, studentské bouře i násilné zločiny během internace Němců.
Sraz na komentované procházky je přímo před tribunou, zastávka Stadion Strahov, u vysokého sloupu na prostranství.
Procházka trvá 60–90 min.
Vstupné: 75 Kč
Více informací a vstupenky na goout.cz.
Projekt je realizován v rámci programu Institutu Paměti národa v Praze s finanční podporou hl. m. Prahy.
Dobrovský & Šídlo | La Fabrika | Praha
Natáčení podcastu Dobrovský & Šídlo opět v divadle La Fabrika v Praze!Dobrovský & Šídlo | Centrum Louka, Znojmo
Paměť národa existuje
díky vám. Pomozte nám
zachránit příběhy
hrdinů.
Hrdinové 20. století odcházejí a s nimi i jejich příběhy. Nesmíme zapomenout. Záleží vám na odkazu minulých generací? Podpořte nás, abychom mohli dokumentovat životní osudy pamětníků a vyprávět je dál.
Jan Dobrovský, předseda Kolegia Paměti národa
Paměť není jen jednou, ale možná i hlavní překážkou tomu, aby se neopakovaly hrůzy dějin. Zapomeneme-li na příběhy hrdinství, ale i zbabělosti, na příběhy konkrétních lidí, jejichž svědectví si můžeme vyslechnout a autenticky je vnímat jako vnímáme sami sebe, svět se změní k nepoznání. Lidstvo jenom těžko odolává pokušení zkoušet si znovu a znovu jak někoho podrobovat, ponižovat a zotročovat. To nejde bez spolupráce většiny netečných, neznalých a odevzdaných. Příběhy Paměti národa pomáhají zbystřit a rozeznat odkud může přijít nebezpečí našeho vlastního selhání.
Václav Havel, prezident a disident, jenž vyprávěl pro Paměť národa
Paměť národa je dílo vyprávějící příběh demokracie a věčného boje za svobodu. Hlasy konkrétních lidí k nám promlouvají a hovoří o své zkušenosti působivěji než mrtvé exponáty uložené v muzeích.
Adam Ondra, olympionik
I když jsem již porevoluční dítě, představa nesvobody je pro mě ještě velmi hmatatelná skrze vyprávění mých rodičů, kteří jako mladí horolezci podnikali za minulého režimu velká dobrodružství. Je důležité připomínat hlavně novým generacím naši pohnutou minulost.
Věra Roubalová, psycholožka
V příbězích 20. století slyším tolik lidských osudů! Z těch osudů čerpám sílu i zkušenost. Opětovně zjišťuji, jak je důležité nenechat se zlákat žádným fanatismem i to, jak je důležité přejít od slov k činům.