V noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, přes milion vojáků tehdy bylo připraveno bránit Československo. Pamětníci vzpomínají na velké odhodlání k obraně a na následné zklamání ze zabrání příhraničních oblastí německou armádou bez boje. Dnes by bylo ochotno a aktivně se do obrany země zapojit 39 % občanů. Ve srovnání s rokem 2020 je to o 12 procentních bodů méně, tehdy výzkum agentury STEM ukázal, že celkově by se do obrany aktivně zapojilo 51 % respondentů.
Máme se bránit
Přitom v otázce, zda je třeba suverenitu Česka za každou cenu bránit, se veřejnost shoduje. Ve výzkumu CVVM z jara 2022 s tímto tvrzením souhlasilo 93% respondentů, což bylo o něco více, než je dlouhodobý trend. Ten se od roku 1993 pohybuje mezi 80 až 90 %. V pohledu na minulost a události ze září 1938 v otázce obrany Češi tak jednoznačný názor nemají. Jenom 7 z 10 Čechů si myslí, že se Československo mělo bránit.
Události roku 1938 pamětníci popisují jako velké zklamání a odepřenou možnost postavit se za svou zem. „Všichni jsme byli hrozně nešťastní a smutní, protože tehdá jsme byli vychováváni jako vlastenci, kteří svou zem milují a jsou ochotni za ni taky položit život. To bylo samozřejmé,“ vyprávěla Marie Dubská dokumentaristům z Paměti národa, kteří spolu s agenturou NMS Market Research připravili nový výzkum. Ten vznikl u příležitosti 85 let od mnichovské dohody. Klade si nejen otázku po ochotě Čechů bránit se, ale také se ptá na aktuální válku na Ukrajině.
Zábor pohraničí
Když výzkumníci položili českým respondentům otázku, zda se Ukrajina měla bránit agresi, jejich názor byl v případě Ukrajiny o dost výraznější – celých 50 % Čechů si myslí, že Ukrajina se Rusku rozhodně má bránit, zatímco v případě Československa je to „jen“ 39 %. Ukázalo se také, že jen 5 % Čechů vnímá obsazení československého pohraničí v roce 1938 jako oprávněné a 10 % zvolilo odpověď „nevím“. Na otázku týkající se oprávněnosti, či neoprávněnosti obsazení pohraničních oblastí Ukrajiny nepanuje taková shoda jako v případě předválečných událostí u nás. Obsazení pohraničí Ukrajiny vnímá jako oprávněné 19 % respondentů a 20 % zvolilo odpověď „nevím“.
Role spojenců
V souvislosti s mnichovskými událostmi se často zmiňuje role spojenců. Josef Rýva, tehdejší četař, vzpomínal pro Paměť národa: „My jsme chtěli bojovat, ale velmoci nás zradily, nechaly nás ve štychu! A najednou přišel rozkaz k ústupu. To bylo strašný. My jsme to tam nechtěli opustit. Ale museli jsme… Přijel četař a říkal mi: ‚Pepíku, nedá se nic dělat. Ústup. Budou zabírat.“ Podle respondentů výzkumu Paměti národa a NMS pomoc spojenců v roce 1938 měla přijít: 7 z 10 Čechů uvedlo, že Československo od spojenců mělo obdržet kombinaci diplomatické pomoci, dodání vojenského materiálu, ale i pomoci jejich armád. Pouze 2 % Čechů si myslí, že ČSR nemělo od spojenců obdržet žádnou pomoc.
Také v současnosti lidé považují pomoc spojenců za klíčovou, a to především vzhledem k tomu, že přetrvává názor o rozhodující roli velmocí při obraně ČR. Výzkumy CVVM potvrzují, že větší polovina české veřejnosti souhlasí s tvrzením: „Je zbytečné uvažovat o obraně státu, protože o takové malé zemi, jako jsme my, stejně rozhodují velmoci.“ Z výzkumu Paměti národa a NMS také vyplynulo, že panuje důvěra v Severoatlantickou alianci a že 77 % Čechů věří, že by nás při napadení území ČR spojenci NATO bránili. S faktem, že jsme členy NATO, bylo podle výzkumu CVVM z léta 2023 spokojeno 67 %.
Výzkum NMS také ukázal, že 81 % Čechů souhlasí s tím, že ČR měla Ukrajině poskytnout alespoň diplomatickou pomoc. 5 z 10 Čechů souhlasí s tím, aby ČR poskytla Ukrajině minimálně dodávky vojenského materiálu a diplomatickou pomoc, které také obdržela. Podle 12 % Čechů neměla Ukrajina od Česka obdržet žádnou pomoc.
O výzkumu
Data vycházejí primárně z výzkumu, který pro Post Bellum/Paměť národa připravila NMS Market Research. V kontextu války na Ukrajině se v něm Post Bellum rozhodlo zaměřit na podobnost mezi ČSR v roce 1938 a situací na Ukrajině. Hlavními tématy výzkumu jsou: podobnost mezi stavem ČSR v roce 1938 a situací na Ukrajině, dále hrozby pro dnešní svět, důvěra ve spojenecké závazky s NATO a ochota Čechů bránit svoji zemi. Ve výzkumu bylo celkem dotázáno 1 296 respondentů, a to online pomocí Českého národního panelu. Byli vybírání na základě kvótního předpisu online populace ČR starší 18 let. Výzkum probíhal jako součást vícetématického výzkumu omnibus. Kvóty použité pro výběr byly následující: křížená kvóta pohlaví × věk, vzdělání, velikost místa bydliště, kraj.
Informace uvedené v tiskové zprávě čerpají také z výzkumu agentury STEM a závěrů Centra pro výzkum veřejného mínění týkající se postojů občanů ČR k členství v NATO a k obraně země.
