V sobotu 3. května 2025 proběhne v rámci Slavností svobody tradiční Běh pro Paměť národa. Vyberte si mezi hlavními trasami na 5,5 a 10,5 km, které vás provedou historickými kouty Plzně, nebo kratší kilometrovou trasu, ideální pro rodiny s dětmi a neběžce. Pro děti jsme připravili pestrý doprovodný program. Mohou si vyrobit vlastní placku, nabarvit model letadla v tvořivých dílnách Paměti národa nebo si užít pohádky a setkání s umělci, kteří ovládají balanc, vzduch a světlo.
V 10:20 se rozběhne dětský běh, který přinese spoustu radosti a energie malým závodníkům. O hodinu později, v 11:00, odstartují hlavní závody na 5,5 a 10,5 km. Ve 12:25 můžete vyrazit na kilometrový rodinný běh. Náš běh není jen o sportovním výkonu – je to příležitost vzdát čest těm, kteří bojovali za naši svobodu. Každý účastník si může vybrat konkrétní příběh, za který poběží, a podpořit tak vzpomínku na hrdinské odbojáře, vojáky osvobozující Plzeň nebo dnešní bojovníky za svobodu. Tento běh je o odkazu, který se přenáší z generace na generaci.
Každý účastník si může vybrat konkrétní příběh, za který poběží, a připojit se k těm, kteří vzpomínají na americké nebo belgické vojáky osvobozující Plzeň, hrdinské odbojářky nebo ty, kteří bojují za svobodu nyní.
Vyberte si příběh, za který poběžíte
Vyberte si konkrétního hrdinu či hrdinku, jejichž osud vás osloví, a věnujte jim svůj běh pro Paměť národa. Poběžte pro ty, kteří se postavili nesvobodě, bojovali za své ideály a často za to zaplatili vysokou cenu. Každý krok na trati je připomínkou jejich odvahy. Ať už vás inspiruje odbojářka, politický vězeň, pilot RAF nebo někdo, kdo byl perzekvován jen za svůj názor, váš běh jim dá hlas a ukáže, že jejich příběhy nezapadly.
Registrace k běhu běží, přidejte se i Vy: https://www.behpropametnaroda.cz/plzen/
František Wiendl: „Mašinérie padesátých let makala ve dne v noci.“
František Wiendl vyrůstal v rodině, kterou formovaly dramatické dějinné události. Jeho otec prošel ruským zajetím i říjnovou revolucí, což v něm zanechalo silný odpor ke komunismu. Za druhé světové války se celá rodina aktivně zapojila do odboje – v Klatovech organizovali odpor proti okupantům. Po převzetí moci komunisty František ve svém boji pokračoval. Tiskl s přáteli protirežimní letáky, pomáhal uprchlíkům překročit hranice a udržoval kontakty se zahraničním odbojem. Nakonec ale přišlo zatčení, soud a tvrdý trest – 18 let vězení za velezradu. Prošel nechvalně proslulými lágry na Jáchymovsku, kde v nelidských podmínkách dřel v uranových dolech. Po propuštění v roce 1960 zůstal pod neustálým dohledem státní bezpečnosti.
Alma Mestlová: Otce, amerického vojáka, našla až v sedmdesáti letech
Alma Mestlová se až ve svých deseti letech dozvěděla, že její otec byl americký voják, který v roce 1945 osvobozoval Plzeň. Matka jí to dlouhá léta tajila – stejně jako fakt, že mu o ní nikdy nenapsala. Alma tak vyrůstala v nevědomosti, s pocitem prázdnoty, který nedokázala pojmenovat.
O šedesát let později se jí podařilo zjistit, že její otec stále žije. Bylo mu už téměř 94 let, když se konečně setkali. Bylo to poprvé a zároveň naposledy.
Antonín Husník: „Vyhrožovali mi, že manželku zavřou a dítě pošlou na vychování.“
Antonín Husník, generál ve výslužbě, se narodil v roce 1921 v Plzni. V roce 1941 se pokusil uprchnout do zahraničí k československým jednotkám, ale byl chycen a odsouzen na tři a půl roku vězení. Po propuštění jej ihned zatklo gestapo a další měsíce strávil v nacistických věznicích.
Po válce se stal profesionálním vojákem a absolvoval parašutistický výcvik. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl však z armády vyhozen a v roce 1950 zatčen. Po brutálních výsleších dostal 13 let vězení za smyšlenou velezradu. Pracoval na uranových dolech v Jáchymově, prošel několika lágry a věznicemi, než byl po osmi letech propuštěn. Jeho příběh je svědectvím o perzekuci komunistického režimu.
Marie Kastnerová: „Sebrali mě v letních šatech, ve kterých mě pak z kriminálu vyhnali do mrazu.“
Marie Kastnerová zažila absurdní brutalitu režimu na vlastní kůži. Zatkli ji za poslech Svobodné Evropy – bez vysvětlení, bez možnosti obrany. Z domova ji odvedli v letních šatech a stejné oblečení měla i ve chvíli, kdy ji o dva roky později propustili – uprostřed zimy, v mrazu.
Její rodina přišla o všechno. Domov, majetek, budoucnost. Ale ani vězení, ani ztráta všeho, co měla, ji nezlomily.
Jiří Světlík: „Když něco někdo udělá proti Hitlerovi, tak potom samozřejmě dělá i proti Stalinovi, to je logický.“
Jiří Světlík se narodil v roce 1924 v Plzni. Za války byl totálně nasazen v Německu, ale jeho opakované útěky domů mu přinesly obvinění z velezrady. Byl zatčen a jen shodou okolností unikl rozsudku smrti. Po válce pracoval v rodinné tiskárně, která mu však byla komunisty zabavena. V 50. letech se zapojil do pomoci politickým vězňům, což mu vyneslo odsouzení a roky v uranových dolech. Po propuštění pracoval jako dělník a psal historické publikace. Jeho knihy i vzpomínky jsou důležitým svědectvím doby. Jiří Světlík zemřel v roce 2022.
