Čtyři pětiny Čechů soudí, že se bezpečnostní situace v ČR zhoršila kvůli probíhající válce na Ukrajině, dvě třetiny se obávají eskalace konfliktu za ukrajinské hranice. Alarmující je ale neochota více než padesáti procent občanů naši zemi v případě napadení bránit. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research, který pro Paměť národa zpracovala. Voliči opozice mají přitom ve srovnání s voliči vládní koalice až pětkrát odmítavější postoj k české podpoře Ukrajiny, jsou také méně ochotni zapojit se do obrany vlasti. Shoda napříč volebními preferencemi naopak panuje nad tím, že se má znovu zavést povinná vojenská služba.
Nespokojenost s vojenskou připraveností ČR a silná podpora NATO
Přesvědčivá je důvěra Čechů v Severoatlantickou alianci. Plných 67 % respondentů věří, že členství v NATO zvyšuje naši bezpečnost. Stejný počet lidí si myslí, že ČR má vojensky zasáhnout, kdyby nebezpečí hrozilo některé z členských zemí. Takřka všichni mladí lidé do 24 let tento postoj sdílí, zastává ho 94 % dotazovaných. Bezmála dvě třetiny Čechů mají důvěru, že aliance přijde v případě napadení na pomoc nám.
„Konečně přicházíme na to, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba je bránit. Ukrajinci přitom dnes a denně přináší oběti i za nás,“ hodnotí výsledky průzkumu Martin Ocknecht, vedoucí projektu Pomozme Ukrajině s Pamětí národa. Po dvou a půl letech plnohodnotné války na Ukrajině se přitom podle průzkumu objevují mezi lidmi pochybnosti ohledně další podpory napadené země, a to zejména mezi těmi méně vzdělanými a méně movitými. Nadpoloviční většina účastníků výzkumu si nepřeje větší angažovanost NATO.
Nejsme připraveni na válku, myslí si Češi. Husákovy děti by ale zemi šly bránit
Současnou vojensku připravenost ČR hodnotí kladně jen dva respondenti z deseti. Do obrany země je přitom ochotno se zapojit jen 29 % procent dotazovaných občanů, dalších 19 % neví. To znamená, že těsně nadpoloviční většina k tomu ochotná není. Nasadit život za svobodu ČR jsou ze všech věkových kategorií nejsilněji odhodlány tzv. Husákovy děti, tedy lidé ve věku 45 až 54 let, silnější je tento pocit mezi voliči současné vlády než voliči opozice. Zemi mají podle většiny dotazovaných hájit branci, pro obnovení povinné vojenské služby se vyslovilo 65 % z nich.
Češi jsou vlastenci. Evropskou unii mají radši mladí a vzdělanější
Postoje Čechů k Evropské unii zůstávají vlažnější, pouze desetina z dotazovaných se cítí být Evropanem či Evropankou. Nejsilnější podpora EU a evropská identita je mezi mladými lidmi, pozitivní vliv EU uznává 49 % z nich. Ten je také silněji vnímám u respondentů s vyšším dosaženým vzděláním. Češi jsou vlastenci – přes 70 % vnímá vlastenectví jako pocit hrdosti na svou zemi. „Je zajímavé se také podívat na rozdíly ve vnímání vlastenectví mezi generacemi. Zatímco lidé ve věku 65+ častěji zmiňují v souvislosti s vlastenectvím historický kontext a tradice, mladší Češi a Češky mají tendenci vlastenectví brát pragmatičtěji a s méně emocemi,“ doplňuje analytička Kristýna Karešová z NMS Market Research. Ovšem pouze necelá třetina lidí, přesně 31 %, je ochotna převzít osobní zodpovědnost za to, aby se v zemi žilo lépe.
Historické povědomí se u mladých zlepšuje
Všechna čtyři klíčová data české historie 20. století (tedy roky 1938, 1948, 1968 a 1989) dokáže přesně určit 43 % Čechů, celých 13 % se ale netrefí ani u jednoho z nich. Nejsprávněji přitom odpovídají mladí do 24 let, kteří teprve nedávno vyšli školu. Tato čísla jsou o to zajímavější, že je můžeme porovnat s rokem 2018, kdy již výzkum na stejné téma proběhl.
Čím vzdálenější je událost časově, tím hůře se respondentům identifikuju. Například Mnichovský diktát k roku 1938 přiřadí jen 54 % z nich. Tento výsledek je totožný jako v roce 2018. Téměř dvě třetiny lidí ví, že v roce 1948 uchopila moc v zemi komunistická strana, jen 6 z 10 respondentů chápe přechod ke komunistické diktatuře jako protiústavní. „To je varovně nízké číslo s ohledem na to, jakým hrozbám čelí demokratické zřízení v dnešní době,“ hodnotí to Jan Blažek z oddělení mezinárodní spolupráce Paměti národa.
Rok 1968 si s reformačním procesem Pražského jara či invazí vojsk Varšavské smlouvy správně spojuje 77 % dotazovaných. V roce 2018 to bylo 76 %, tedy o jedno procento méně. Podobnost mezi tehdejší invazí a dnešní agresí proti Ukrajině ale vnímají jen 4 z 10 respondentů. Největší povědomí mají Češi o roce 1989, se Sametovou revolucí si ho spojují bezmála čtyři pětiny z nich.
Téměř dvě třetiny Čechů tvrdí, že mají díky sametové revoluci lepší život
S výrokem, že Sametová revoluce přinesla naší zemi svobodu a demokracii souhlasí 74 % účastníků výzkumu, podle 63 % Čechů a Češek se v důsledku změny režimu také zlepšily naše životní podmínky. I zde ale platí, že voliči současné opozice vnímají rok 1989 výrazně negativněji než příznivci vládních stran.
Děkujeme za vypracování průzkumu NMS Market Research. Průzkum proběhl v září 2024 na 1000 respondentech – reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 let a více.
