Z distribuce potravin nebo oblečení na začátku války se největší české i mezinárodní humanitární organizace přesunuly k velkým infrastrukturním projektům. Mají za sebou obnovu rozsáhlých vodovodních nebo topných sítí, opravy desítek tisíc domů či stavbu školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze pro nejpotřebnější, pomáhají běžencům v tranzitních centrech na cestě do bezpečí nebo podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.
Od začátku velkoplošné ruské invaze v roce 2022 pomohly humanitární organizace z peněz českých dárců i od mezinárodních institucí minimálně 3,6 milionům Ukrajinců v celkové hodnotě pomoci přes 6,9 miliard korun.
Jen v roce 2024 opravily 12 391 domů poškozených ostřelováním, rekonstrukci vodovodních sítí pro víc než 868 000 lidí a od začátku války dodaly do frontových oblastí 51 sanitních vozů. S ohledem na teploty klesající v řadě oblastí pod -20 °C organizace před zimou distribuovaly kamna na tuhá paliva, matrace a termoizolační přikrývky. V Záporožské oblasti a Doněcku opravily topné systémy, které jsou zásadní pro přežití v místech, kde ruské útoky zničily přes 60 % energetické sítě.
Pro zajištění výuky dětí na Ukrajině opravují české humanitární organizace školy nebo staví protiletecké kryty, které jsou pro ukrajinské školy nezbytnou podmínkou pro realizaci prezenční výuky. Pro ukrajinské děti v Česku, kterých je podle posledních údajů MŠMT přes 50 tisíc, pořádají intenzivní kurzy češtiny, zapůjčují jim učební pomůcky, techniku nebo podporují školní psychology a asistenty pedagoga.
České humanitární organizace působící na Ukrajině i v Česku koordinují své aktivity kolem průřezových priorit, které kombinují okamžitou humanitární pomoc s dlouhodobou obnovou a zvyšováním odolnosti – od zateplování škol po hybridní energetická řešení pro nemocnice. Tyto priority vycházejí ze systémového ničení infrastruktury, masového vysídlení populace (přes 12,7 milionu lidí podle OCHA – Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN) a nutnosti udržet funkčnost kritických služeb.
Záchranná síť organizací
Se začátkem války v Česku vznikly stovky malých organizací, které do frontových oblastí dovážely humanitární či zdravotnický materiál. Část z nich ve své misi vytrvala. “Za tři roky existence Koridoru UA, jsme vyrostli z malé party nadšených převážně mladých lidi v poloprofesionální organizaci, která stále flexibilně pomáhá lidem v místech, kde velké organizace chybí. Příklad Koridoru UA ukazuje, že i iniciativa zezdola může pomáhat lidem ve válečné zóně,” říká Matouš Bláha, ředitel Koridoru UA.
Na podporu ukrajinských uprchlíků pak v Česku vznikly další stovky iniciativ, které dodnes vytvářejí širokou síť podpor, která se v posledním roce zaměřuje na nejzranitelnější skupiny, seniory, nemocné, samoživitele, děti nebo ukrajinskou mládež. Česká pomoc zahrnuje široké spektrum aktivit od boje proti obcházení sankcí přes potravinovou pomoc až po psychologické poradenství pro stovky rodin. Díky dárcovským platformám se podařilo vybrat přes 250 milionů korun na protetickou pomoc válečným veteránům a zdravotnické vybavení. Významná je také zdravotnická pomoc včetně zajištění léčby HIV pacientů a psychoterapeutické podpory, stejně jako financování volnočasových aktivit pro tisíce ukrajinských dětí.
